k výstavě cesty v Portmoneu rozhovor vedl A. Zahradecký

08.01.2015 15:11
Lukáše Tůmu znám poměrně dlouho ale přesto, ne všemu z jeho práce, rozumím. Vím jak vytváří své grafické cykly, znám jeho techniku- pracuje většinou v leptu a autorském sítotisku. Vím, že jeho grafiky vznikají na základě intenzivně prožité zkušenosti. Ale přesto, jak jsem řekl, mi něco z podstaty jeho práce uniká. Nechci si o něm nic domýšlet a je pro mě přijatelnější zeptat se Lukáše přímo.
 
Budu se tedy ptát i za Vás.
 
x- Proč jsi nazval tuto výstavu „Cesty“?
 
L- Vše je Cesta. Cesta je trvání i zastavení, cestou poznáváme, potkáváme, cestou jsme obohacováni. Na cestě ztrácíme své falešné představy a naše iluze. Cestou se učíme. Cesta nám dává rozhled a pokoj do duše. Cestou jde každý sám. Cesta je hledání.
 
x- Dobře, Lukáši, ale proč plurál- „Cesty“?
 
L-Není jenom jedna cesta. Můžete si vybrat. Můžete jít třeba „Cestou mraků“. Poznávat jak putují oblohou, jak se mění, rozpouštějí, shlukují. Můžete jít po „Cestě věcí“.
 
x- To jsou Tvá zátiší?
 
L- Ano.
 
x- A další cesty?
 
L- Na první pohled nejjednodušší „Cesta krajiny“.
 
x- Proč jen na první pohled?
 
L- Všichni si myslí, že tou cestou už šli. Jenže…. Tu Cestu nelze poznat zcela, nedá se jí jít. Můžeš krajinou projít, můžeš ji pozorovat, zaznamenat ale nemůžeš se krajinou stát- to je totiž „Cesta krajiny“. Být vším co v ní je. Být stromem, rybníkem, mrakem, větrem, polem, loukou, cestou….
 
x- Dobře, teď se ale dostáváš do bezvýchodné situace. Jdeš krajinou, poznáváš ji ale nedokážeě obsáhnout vše. Jak tedy možné zaznamenat ji a výtvarně zpracovat?
 
L- Je to nemožné. Musíš se krajinou stát, musíš být v Ní a ona v Tobě.
 
x- A jde to? Jít „Cestou krajiny?“
L- Ne.
 
Nakonec našeho rozhovoru mi Lukáš řekl jedno čínské pořekadlo: Každá cesta Začíná A končí U Tebe
 
S Lukášem Tůmou hovořil Antonín Zahradecký
Zpět

Vyhledávání

Kontakt

Lukáš Tůma Ke Krči 38/ Praha 4/ 147 00

Schnirchova 11/ Praha 7/ 170 00 737 680 054